Stálé disipativní struktury

Milan Kunz

Při toku energie vznikají podle Prigogina stálé disipativní struktury. Takovými strukturami jsou bubliny v hrnci vařící vody, oblaka na nebi, nebo oblaka v kalhotech, jak se nazval jeden zapomenutý básník.

Kdysi dávno se stálé disipativní struktury obsahující bílkoviny a využívající oxidaci železa nebo sirovodíku stabilizovaly natolik, že se začaly samovolně rozmnožovat dělením. Později se naučily využívat sluneční světlo nebo energii skrytou v jiných stálých disipativních strukturách. Tak nějak vznikl život.

Jednou z vlastností stálých disipativních struktur je snaha se měnit a vyzkoušet všechny možné tvary. Přebytek energie využívají k tvorbě zbytečností, ať jsou to tvary těla a jeho schránek, zbarvení či hlasité projevy.

Člověk jako stálá disipativní struktura, lovec a sběratel, nejprve přijímal, co mu okolí nabízelo. Pak se naučil nespoléhat se na náhodu a z lovce se stal chovatel a ze sběratele zemědělec.

Vlastní sílu nejprve umocnil silou zvířat, potom větru a tekoucí vody. Naučil se uvolňovat energii spalováním dřeva, kostí a tuku, potom zkamenělého dřeva (uhlí), nafty a zemního plynu, což jsou přeměněné rostliny či živočichové a nakonec i uvolnil energii z atomových jader. Naučil se i transformovat tepelnou energii v energii mechanickou a elektrickou. Nyní se učí ekonomicky měnit přímo sluneční energii v energii elektrickou.

Zvláštností člověka, přesněji řečeno lidstva, jako stálé disipativní struktury je to, že dovede do určité míry předvídat. Nejprve se naučil vědomě vytvářet zásoby na zimu. To však umí řada zvířat, buď si tvoří tukové zásoby nebo syslí obilí jako sysli.

Otázka využívání nerostných surovin je otázkou, zda my nebo potomci. Špatné je, když ložiska vydrancujeme a spotřebujeme. Pokud výnos využijeme jako kapitál, můžeme jej investovat a využít pro rozvoj technologií, které nahradí spotřebované suroviny jiným způsobem. Třeba jako v nedávné minulosti uran nahradil uhlí.

Ekologie je dobrá a potřebná věc pro bohaté lidi. Ale má svá úskalí. Až do 18. století ve většině staveb neexistovaly komíny a lidé žili v zimě v neekologických podmínkách. Dýchali kouř i kysličník uhelnatý. To určitě jejich zdraví nepřispívalo, umírali relativně mladí na následky oslabení organismu chronickou otravou. Přesto asi vymřeli dříve ti lidé, kteří oheň odmítli, nebo neměli jednou za krutých mrazů dost paliva, aby svůj oheň udržovali a chránili se před zimou.

DDT byl insekticid, jehož zbytky jsou stále v přírodě přítomné a škodí zdraví. Málokdo však vzpomíná, co bylo před tím, než se DDT použilo k likvidaci komárů, kolik lidí umíralo na malárii a jiné nemoci.

S podobnými příklady by se dalo pokračovat velmi dlouho.

Jednotlivec může omezit své potřeby z vlastního rozhodnutí. Někteří důslední ekologové se chlubí, že neposlouchají televizi, nepoužívají myčky nádobí a jiné vymoženosti techniky. Nikdo z nich však, pokud se nestali bezdomovci, nežije tak, jak žili chudí lidé před průmyslovou revolucí, se všemi důsledky pro sebe a své děti, včetně nedostatku papíru na knihy a z toho plynoucí negramotnosti.

Podobně jako selhal komunismus, který se pokoušel aplikovat určitou ekonomickou teorii,tak by selhala společnost, kterou by řídili ekologové. Organismy, které se nerozvíjejí, většinou hynou.

Není košer na jedné straně využívat výsledky technického pokroku a na druhé straně technického pokroku bránit.

V rámci kosmického výzkumu existuje pokus s uzavřenou sférou, ve které žijí zcela oddělení od zemské atmosféry. Mají k dispozici jen tu potravu, kterou si sami vypěstují.

Možná by stálo za pokus vytvořit nějakou ekologickou vesnici, jejíž obyvatelé by měli k dispozici jen to, co si sami vyrobí. Tedy elektřinu jen z větrných elektráren. Možná by se jim mohla v našich poměrech, kdy vítr většinou nefouká, povolit nějaká vodní elektrárna, aby to neměli tak kruté.

Pak jsme u toho, zda by si sami měli vyrábět žárovky, dynama a elektromotory, elektroniku, nebo by se jim povolila směna za jejich výrobky. To platí pro všechna technická zařízení. Směli by používat motorová vozidla? Jak by získávali pohonné hmoty? Pěstováním řepky nebo nákupem? Benzin se vyrábí ve vysoce moderních zařízeních, měli by se bez něj obejít a spokojit se jen se zvířecími potahy a jízdními koly. Kola by měla být starší, bez takových vymožeností, jako jsou přehazovačky.

Když jsme zmínili řepku, jsme u toho, jaké osivo by měla taková společnost dostat. Měly by to být nejnovější druhy, nebo starší? Pokud by chtěli mít vyšší výnosy, měli by se o to přičinit vlastním šlechtěním. Totéž platí pro domácí zvířata.

Tak můžeme pokračovat, třeba s lékařskou péčí. Měli by pokusné osoby nárok na ošetření pomocí moderních přístrojů a léků, nebo by se měli spokojit jen s využitím léčivých rostlin?

Možná se zdají moje otázky příliš provokativní. Žije přece mnoho lidí s minimálními nároky na životní prostředí, bez náležité lékařské péče bez nároků na komfort. Takoví otrlí jedinci často potřebují od společnosti jen výrobky kvasného průmyslu.

Společnost musí být dostatečně bohatá, aby mohla věnovat část svého bohatství na vědu.

Problémem je růst počtu obyvatel. Pokud lidé se stačí pouze uživit, je takový růst nebezpečný, protože vede k rychlejšímu vyčerpání rezerv.

Velký počet obyvatel má smysl jen, když tento počet dovedeme využít, třeba jako zásobárnu geniů. To však funguje jen tehdy, když se genialita může projevit a být využita.

Společnost musí být dostatečně bohatá, aby mohla věnovat část svého bohatství na školství a vědu. Jednotlivci mohou uvědoměle omezovat své potřeby, nesmí však svůj způsob života vnucovat ostatním jinak, než svým příkladem.